MEZINÁRODNÍ CHOVATELSKÁ STANICE
FCI HAIRLESS PERRO STARS
Guilin Boe Andarital & Amazonia Le Brun
Chovatelská stanice HAIRLESS PERRO STARS je registrovanou FCI chovatelskou stanicí. Pilotní a klíčová psí postava našeho příběhu se jmenuje GIOIA GUILIN BOÉ ANDARITAL. Narodila se 18. listopadu 2017 a byla dlouho očekávanou a vysněnou společnicí. Ihned při prvním setkání u chovatelky mezi mnou a Gió vzniklo silné pouto, byla to láska a přátelství na první dotek. Za pár týdnů jsem si mé vysněné štěně vezla domů. Pes bez srsti je bez pochyb jiný level. Peruánský naháč je nesmírně čistotné, inteligentní a empatické plemeno, které je též výborných obráncem a hlídačem, což naše Gioia potvrzuje svým charakterem každý den. Je to odvážná fena peruánského naháče velkého tělem i duší. Svoji rodinu bezmezně miluje a chrání. Miluje fyzické aktivity, psí hlavolamy, dlouhé procházky, cestování autem, válení se na gauči, či pod dekou nebo sledování tv v přítomnosti svého lidského kamaráda. K cizím je Gió ostražitá a důsledná. Včetně lidských členů své smečky, chrání i ostatní druhy, které se v její smečce vyskytují. Peruánský naháč (Perro sin pelo del Peru) je velice empatické, bystré, loajální, inteligentní a společenské plemeno.
Fotogalerie
GIOIA GUILIN BOÈ ANDARITAL
PERRO SIN PELO DEL PERÚ
Stejně jako "ne všechno, co se třpytí, je zlato", ne každý bezsrstý pes je peruán (viz. https://www.arqueologiadelperu.com.ar/pspp.htm).
Toto krásné, vzácné a jedinečné plemeno psů, které před několika desítkami let bylo na pokraji vyhynutí, dnes obývá některá z nejdůležitějších a historických míst v Peru. Je tomu tak díky skutečnosti, když vláda Perú prohlásila tyto psy za součást národního kulturního dědictví UNESCO a následně vláda oznámila, že v každém z archeologických muzeí podél peruánského pobřeží, musí žít alespoň jeden pes tohoto plemene. zvaný také Viringo Peruano, Inca Orchid nebo-li lunární pes. Cílem, jak říká archeoložka Huaca Pucllana Mirella Ganoza, je, obnovit kousek peruánské kultury, než úplně zmizí.
Kultura v Peru je bohatá na keramiku a v archeologických vykopávkách ze středověku existují důkazy o přítomnosti těchto psů v podobě sošek. Jejich prokázané zastoupení můžeme vidět v nádobách starých kultúr jako Chavín (800 př. N. L.), Moche (600 n. L.), Wari (700 n. L.), Vicús (300 n. L.), Chimú (1100 n. L.), Chancay (1100 n. L.) A Inca (1450 n. L.).
12. června 1985 FCI uznala a zaregistrovala peruánského naháče v registru plemen s číslem 310 a klasifikovala jej do skupiny V. typu špic, což jsou atletičtí a hbití psi, v sekci psi primitivního typu, což znamená, že jsou to čistá původní plemena, která nevznikají ze směsí jiných plemen, ale že je příroda vytvořila taková, jaká jsou, aniž by změnila jejich morfologické a genetické vlastnosti po tisíce let jejich existence.
Obliba tohoto plemene se stále zvyšuje po celém světě a vyhynutí této vzácné rasy již nehrozí.
Zdroj: ICPNA Peruánský institut kultury.
Více o peruánském naháči:
https://primadoma.tv/video-45249-plemeno-psa-peruansky-nahac